Vyberte stránku

Veřejná diskuse o bezpečnosti a pořádku na Praze 9: Jaká byla?

18. 11. 2019 | Bezpečnost a pořádek, Blog

Veřejná diskuse o bezpečnosti na Praze 9 odpověděla na řadu otázek.
Zdaleka ne na všechny.

Veřejnou diskusi o bezpečnosti na Praze 9 vyvolal předseda kontrolního výboru Zastupitelstva Městské části Praha 9 Martin Hrubčík. Důvodem byly opakované a dlouhodobé projevy nevole obyvatel, ventilované prostřednictvím sociálních sítí. „Chtěl jsem vytvořit platformu, na které by spolu mohli občané a zástupci zodpovědných orgánů otevřeně mluvit, vyříkat si své požadavky a možnosti a společně zkusit hledat přijatelné řešení. Trochu mě překvapilo, že to byla po osmi letech první diskuse, na které dostali občané prostor,“ řekl Martin Hrubčík.

Panelu se zúčastnil starosta Městské části Praha 9 Jan Jarolím, první místostarosta Tomáš Portlík, představitelé Police ČR pro Prahu 9 a pořádkové policie. Speciálním hostem byl Mgr. Vlastimil Olič, ředitel Obvodního ředitelství Praha 9 Městské policie hlavního města Prahy, protože činnost městské policie v tomto pražském regionu byla ústředním námětem jednání kontrolního výboru. Občané, jichž se sešlo více než padesát, pak od nich chtěli znát řešení záležitostí, které je trápí. Martin Hrubčík diskusi moderoval.

Účastníci panelu odpovídali na řadu stížností, výtek a otázek fakticky a věcně a občané to zjevně ocenili. Dá se říct, že obě strany projevily pochopení pro postoje té druhé.

Jaká témata jsou pro Prahu 9 těmi nepalčivějšími?

Opakované rušení nočního klidu, problematické chování zdejší ruskojazyčné komunity, podnapilá a zdrogovaná mládež na sídlištích. Katastrofální situace s parkováním vozidel a průjezdností místních komunikací.  Praha 9 se z pohledu diskutujících rozhodně nejeví jako příjemné místo k životu. Řada diskutujících uvedla, že tu žije celý život a současný stav hodnotí jako doposud nejhorší.

Mgr. Vlastimi Olič seznámil auditorium s personálním obsazením Městské policie na „devítce“, která zahrnuje Vysočany, Prosek, Hrdlořezy, městské části Praha 19 a Praha 18.  Namísto tabulkových 109 strážníků má Městská police reálně k dispozici jen 99 strážníků.  I s desetiprocentním podstavem se podle Oličových slov daří situaci zvládat. Upřesnil, v jakých situacích má smysl volat Městskou policii a kdy je efektivnější kontaktovat Policii ČR, která má k dispozici další hlídky a často může zasáhnout rychleji.

Továrna 70 seznam problémů vede

Ukrajinský klub Továrna 70 v Jablonecké ulici na Proseku, respektive na Střižkově, rozhodně patří mezi nejpalčivější problémy Prahy 9.

Před diskotékou dochází o víkendech k potyčkám většinou poté, co ochranka vyprovodí z klubu několik desítek údajně opilých a také zfetovaných návštěvníků a ti pak mezi sebou vyvolávají šarvátky. Když po výtržnostech před klubem jeho „patřičně upravení“ návštěvníci odcházejí, tak podle slov stěžovatelů opilci hulákají v ulicích, kopou do zaparkovaných aut a ničí různé veřejné zařízení. Situaci zhoršuje i to, že se noční řádění před Továrnou 70 má následně promítnout do přilehlého Parku Přátelství i celého sídliště.

Městská policie se cítí být svázána zákony, a navíc jsou výtržníci vždy ve značné přesile. „Když se před klubem strká třeba padesát lidí, tak dvoučlenná hlídka nezmůže nic,“ posteskl si Vlastimil Olič, ředitel Obvodního ředitelství Praha 9 Městské policie hlavního města Prahy. Může jen uklidnit situaci, dostat lidi zpátky do klubu a ke složitějším zákrokům si přivolat kolegy z Policie ČR, či hlídky její pohotovostní motorizované jednotky.

Problémy s Továrnou 70 trvají podle Policie ČR už sedm let. Policie tu zasahuje velmi často. Jen za uplynulé čtyři roky včetně letošního řešila Policie ČR devatenáct případů jako trestné činy a čtyřicet jedna případů jako přestupky. Jednalo se většinou o napadení osob a ublížení na zdraví.

Po tři víkendy dokonce nasadila pořádková policie k Továrně 70 dva mikrotýmy, tedy dvanáct těžkooděnců. Žádný konflikt tam v tu dobu nenastal je ale tohle řešení (s ohledem na řádné hospodaření s veřejnými prostředky) nákladově neúnosné.

Vinu za negativní následky provozu Továrny 70 dávají však lidé hlavně radnici, která podle nich téměř nekoná. Městská část Praha 9 podle slov starosty by se nebránila zavření klubu. Určité kroky již v tomto směru podniknuty byly – např. snaha vyvolat přímé jednání s majitelem objektu, kde Továrna 70 sídlí.

V oblasti zatím mimo oficiální struktury mají prý vznikat improvizované domobrany. „Beru to jako projev zoufalství a volání o pomoc místních obyvatel. Je potřeba podpořit dostatečné personální obsazení městské policie, které v Praze 9 fakticky chybí deset procent strážníků“, komentuje Martin Hrubčík. „Na podporu Městské policie hlavního města Prahy vzniká už také projekt, který jsem na zasedání zmínil, v jehož rámci jsou některé městské části připraveny podpořit nábor nových strážníků tím, že jim nabídnout byty, zřizovatel zase zajistí náborový motivační příspěvek kolem 100 tisíc korun a plat přibližně 39 tisíc korun měsíčně.“

Park Přátelství a Prosecká vyhlídka

Na podobný problém v Parku Přátelství upozornila občanka, která bydlí několik stovek metrů od diskotéky. Park, který by měl sloužit hlavně rodinám s dětmi, sportovcům a pejskařům, je přes den oblíbeným místem pro bezdomovce a v odpoledních hodinách se zaplní skupinami rusky mluvící mládeže, které rychle vytěsní ostatní návštěvníky. Častěji, než jí je příjemné, musí upozorňovat policejní složky na pohyb podezřelých osob a užívání drog v těchto veřejných prostorách. „Nemůžeme ovlivnit, kdo se kam nastěhuje, ale je třeba s tím začít pracovat,“ vyzvala policisty, strážníky i radnici. „Praha 9 už není pro bydlení dobré místo“, dodala.

Stejnou situaci popisovala jiná občanka z těsné blízkosti Prosecké vyhlídky. Tady je obtěžování nadměrným hlukem, mladistvými, kteří konzumujícími alkohol a vzápětí sedají za volant motorových vozidel, na denním i nočním pořádku. Lidé se vážně obávají o svou osobní bezpečnost.

Starosta Jarolím upozornil, že radnice nemá dostatek možností situaci v rámci svých pravomocí řešit. Postupy, navrhované občany, vnímá česká legislativa jako diskriminační. Městská část není oprávněna vydat místní vyhlášku, která by chování ve veřejných prostorách regulovala. Tuto pravomoc má jen Magistrát hlavního města Prahy, a ten se k takovému opatření nechystá.

Pomoci může podle jeho slov zavádění kamerového systému chytrých kamer, které automaticky vyhodnocují situaci a signalizují hlídkám, kde se vyskytují skupiny obyvatel se závadovým chováním, aby mohly rychle dorazit na místo.

Dohledové kamery monitorují situaci na řadě míst. Dozorčí služba v místním proseckém okrsku pracuje 24 hodin denně a policie se okamžitě zabývá vším – násilnou trestnou činností, loupežemi, trestnou činností mládeže, dále trestnou činností spojenou s drogami, trestnou činností na vozidlech, s neplněním vyživovací povinnosti, vloupáními do bytů, do domů, pátrá po osobách.

Martin Hrubčík podotkl, že kamerové systémy pomáhají pouze částečně: vytlačují kriminalitu na místa, která dozorována nejsou. „Potřebujeme vytvořit sítě streetworkerů – lidí, kteří působí přímo na ulici, dohlížejí na bezdomovce, pracují s nimi a snaží se je začleňováni zpátky do společnosti. Tato strategie se osvědčila v řadě světových metropolí a není důvod ji nevyužít i u nás“.

Do třetice nepříjemného: neprůjezdné komunikace a parkování na chodníku

Předmětem diskuse byla zejména Lovosická ulice. Před otevřením metra šlo o klidnou ulici, osazenou značkou „průjezd zakázán“. Nyní tudy denně projede zhruba 9000 aut, z toho 500 v ranních hodinách. Radní Městské části Praha 9 Tomáš Holeček. Dokud nebude dokončen vnitřní okruh radiály, zvaný „Vlasta“ (řešený převážně tunely) v návaznosti na tunelový komplex Blanka, a Vysočanská radiála, dopravní situace se nezlepší.

Je třeba dál hledat způsoby, jak ulehčit parkování rezidentům. V následujícím roce plánují městské části Vysočany a Letňany zavedení modrých zón, což Proseku a Střížkovu přinese další parkující nerezidenty na už tak přetížená parkovací místa.

Výsledek debaty

Setkání občanů se zástupci radnice a policejních složek zviditelnilo skutečné priority občanů Prahy 9 v oblasti bezpečnosti.

Vyplynulo, že je třeba potřeba podpořit dostatečné personální obsazení uniformovaných složek obou policií, zejména však městské policie.

Nedostatek strážníků Městské policie už Praha začala řešit. Jednotlivé městské části jsou připraveny podpořit nábor nabídkou bytů, náborovým motivačním příspěvkem ve výši cca 100 tisíc korun a platem téměř čtyřicet tisíc korun měsíčně. Nezbývá než doufat, že se jí podaří nové síly přilákat brzy.

„Problémy pro kontrolní komisi zadokumentujeme a budeme pracovat na jejich řešení. To je to, co Vám mohu slíbit,“ uzavřel diskusi Martin Hrubčík.

A ještě pár fotografií

Martin na Facebooku