Čtenářská gramotnost – dá se o ní u Čechů ještě vůbec mluvit?

14. 03. 2019 | Články

Při mapování rozpracovaných projektů Zuzany Baudyšové jsem narazil na zajímavý průzkum. Zkusili jsme si několik testů doma. Pak jsme totéž doporučili přátelům. Doporučuji Vám totéž. Hodně Vám to řekne o způsobu vzdělávání našich dětí. A přesně pochopíte, proč je třeba na zlepšování čtenářské gramotnosti u dětí intenzivně pracovat. Stejně intenzivně, jako na rozvoji jejich kritického myšlení. I proto chci do Senátu.

Pro ty, kdo nejsou do problému zasvěceni

Životní úroveň obyvatelstva úzce souvisí s průměrnou vzdělaností, a jednou ze základních podmínek vzdělanosti je i čtenářská gramotnost. Bohužel, ta je v České republice v porovnání s průměrným výsledkem zemí OECD na poměrně nízké úrovni. Navíc se tento rozdíl neustále zvětšuje.

Podle mezinárodního výzkumu PISA, který se soustředil na zjištění znalostí a dovedností čtenářské, matematické a přírodovědecké gramotnosti u patnáctiletých žáků, kteří ukončují povinnou školní docházku nebo začínají studovat na střední škole, dosáhli mladí lidé pouze podprůměrných výsledků. Nejvíce jsme ztratili v porovnání s Polskem a Maďarskem, které naopak zaznamenaly nárůst.

Cílem výzkumu PISA je nejen zjištění, jakými vědomostmi a znalostmi čeští žáci disponují, ale také to, jak jsou schopni tyto dovednosti aplikovat v praktickém životě. Stále se zhoršující výsledky mladých lidí v ČR znamenají, že téměř čtvrtina žáků končících základní vzdělávání má ve čtenářské gramotnosti takové nedostatky, že to vážně ohrožuje jejich uplatnění v běžném životě.

Lidé, kteří nemají dostatečnou úroveň čtenářské gramotnosti, se totiž v dospělosti musejí vyrovnávat s mnoha problémy. Nejen že jakékoli studium je pro ně daleko těžší, ale musejí také čelit značným překážkám při hledání práce. Tito lidé jsou také mnohem více manipulovatelní, a často nekriticky přejímají názory jiných.

Co je to čtenářská gramotnost

Funkční, neboli čtenářská gramotnost je schopnost porozumět psanému textu. Nejde jen o to umět číst, ale také být schopen pochopit, o čem text je. Je to podobné, jako řízení auta. Ne každý kdo umí točit volantem, je dobrý řidič. Čtenářská gramotnost není něco, co by se žáci naučili společně s technikou čtení. Je to soubor znalostí, dovedností a postojů, které lidé získávají a rozvíjejí po celý svůj život. Jejich součástí je mnoho dalších dovedností, mezi které patří zejména schopnost textu porozumět, pochopit jeho význam, umět vyhodnotit důvěryhodnost textu a jeho záměr, být schopen najít důležité informace a umět je správným způsobem interpretovat.

Abyste byli schopni porozumět složitějšímu textu, je často potřeba mít určité vědomosti a zkušenosti, které dospívající člověk získává teprve časem. Pro řádný rozvoj čtenářské gramotnosti je proto nezbytné nejen hodně a často číst, ale také získávat zkušenosti jiným způsobem.

Jak rozvíjet čtenářskou gramotnost

Přestože nedostatečná čtenářská gramotnost vážným způsobem ohrožuje budoucnost obyvatel ČR, současná politická reprezentace tento problém zdá se příliš neřeší. Pracovníci v školství si sice pochopitelně dobře uvědomují, co hrozí, ale bez systémové podpory s tímto problémem mnoho nenadělají. Z příkladu okolních zemí, je přitom jasně vidět, že státy, které v mezinárodních výzkumech PISA dosahují nejvyšších skóre, pracují s promyšlenými strategiemi, jak čtenářskou gramotnost rozvíjet v rámci školského systému. V těchto vzdělávacích systémech totiž nejde jen o pasivní biflování poznatků a informací, ale hlavě o aktivní zapojení žáků do procesu poznávání, prostřednictvím toho, co je pro žáky zajímavé.

Je třeba tento problém řešit co nejdříve

V ČR se oproti tomu často setkáváme s tím, že děti samy nemají zájem číst, nic je nezajímá, a nesnaží se aktivně získávat nové informace. Problém nedostatečné čtenářské gramotnosti se ale netýká pouze dětí, jelikož děti dospějí a pokud si nevybudovali správné návyky v mládí, nemají jak získat čtenářskou gramotnost ani v pozdějším věku. V dokumentu Úlohy pro rozvoj čtenářské gramotnosti se můžete dozvědět další informace o tomto závažném problému, a zároveň si můžete vyplnit test, který vám dokáže zodpovědět otázku, jestli jste na tom lépe, či hůře než průměrný student.


Zkuste Nagano!

Nalistujte si stranu 44 a zkuste test Nagano. A napište mi na FCB, jak jste dopadli Vy a jak Vaše děti…

A z čeho budete test čtenářské gramotnosti skládat? Z krásného momentu naší sportovní historie.
„Na počátku třetí třetiny hráli Rusové dvě minuty v oslabení za příliš mnoho hráčů na ledě, ale gól ještě nepadl. Rozhodující okamžik utkání přinesla 49. minuta a takto ho viděl z druhé strany kluziště Dominik Hašek: Pavel Patera vyhrál buly. Musel ten puk trefit ještě ve vzduchu – sklepl ho na Martina Procházku, který bekhendem prodloužil k modré čáře na Petra Svobodu. Kovalenka, který měl proti Svobodovi vyrazit, skvěle odblokoval Milan Hejduk. Patera bojoval s Jašinem, který asi nejvíc clonil výhled brankáři. Znám „Ježka“, z Buffala vím, že to určitě není žádný ostrostřelec. Kovalenko s Hejdukem už se k němu hodně přiblížili, ale Petr měl pořád ještě čas napřáhnout a vystřelit největší ránu, jakou umí. Mnohokrát jsem si to prohlížel na videu, později jsem našel místo, kde je vidět, že puk maličko zavadil o Kovalenkovo lýtko. Pak zapadl do horního rohu branky. Ještě museli vydržet nekonečných jedenáct minut a čas se vlekl jako hlemýžď. Soupeř zkusil, co se dalo, v samotném závěru si vyžádal oddechový čas, odvolal brankáře, ale třináct sekund před koncem všechno zkazil. Po zakázaném uvolnění se vrátila hra do ruského obranného pásma a Štalenkov do branky. A už tu byl konec a televizní komentátor Robert Záruba křičel do světa památné věty: Otevíráme bránu olympijského turnaje. Jsme olympijští vítězové. Přepište dějiny…“

Martin na Facebooku