Vyberte stránku

Novela Antidiskriminačního zákona. Je potřeba?

14. 03. 2019 | Bezpečnost a pořádek, Blog

Poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Monika Červíčková, mne přizvala do pracovní skupiny, která připravovala návrh novelizace Antidiskriminačního zákona. Problémy s diskriminací jsem se zabýval často – je to jeden z důvodů, proč se hodně angažuji v podpoře nízkoprahových center a sociálního bydlení. Níže popsané „díry“ v zákoně jsem vnímal od začátku a novelizaci považuji za velmi potřebnou. Výsledný návrh je krátký a věcný, přesně tak, jak dle mého soudu novely mají vypadat, a všichni doufáme, že bude pozitivně přijat.

Dosavadní stav

V České republice je v oblasti ochrany před diskriminací uplatňován tzv. individuální model, kdy zákon poskytuje ochranu výlučně konkrétní oběti, ta jediná má možnost domáhat se svých práv v rámci soudního nebo správního řízení. Stávající systém znemožňuje efektivně odstraňovat tzv. systémovou diskriminaci a umožňuje pouze řešení vzniklé újmy ex post.

Řízení před soudem je v případech diskriminačních sporů řízením dlouhým a často psychicky i finančně náročné. Podle statistik Ministerstva spravedlnosti bylo od roku 2011 pravomocně skončeno pouze 30 řízení vedených před soudem ve sporech dle antidiskriminačního zákona. Statistiky o počtu podaných žalob nejsou bohužel k dispozici. Nejvíce ohroženými jsou pak tzv. zranitelné skupiny, např. osoby zdravotně postižené, senioři, věková skupina +50 na trhu práce. Podle výzkumu VOP se asi 11 % obyvatel ČR cítí nebo cítili být diskriminováni. Drtivá většina z nich se ale z nejrůznějších důvodů nijak nebrání.Připravovaná novelizace

Novelizace se přibližuje zákonné úpravě většiny zemí EU, a to v několika ohledech. Důležitou změnou je Princip přesunu důkazního břemene, který je v současném českém právu upraven nerovnoměrně, neboť v některých případech diskriminace se aplikuje a v některých nikoliv. Všechny oběti diskriminace zákona tak budou mít stejné procesní možnosti prokázat svou diskriminaci a domoci se svých zaručených práv. Přesun důkazního břemene je dle zkušeností antidiskriminačního práva pro úspěch v antidiskriminačních sporech často klíčový.

Novelizace také rozšiřuje možnost vymahatelnosti práv, a to ve smyslu, že umožňuje nevládním neziskovým organizacím vystupovat v antidiskriminačních sporech (viz 19 členských států EU – např. Maďarsko,Německo, Francie, Itálie, Nizozemí, Litva, apod.). Žalobu je oprávněna podat také právnická osoba, která byla založena na ochranu práv obětí diskriminace nebo předmětem jejíž činnosti je ochrana před diskriminací. K podání žaloby, v níž je osobně identifikována diskriminovaná osoba, je potřeba jejího předchozího souhlasu.


Setkání pracovní skupiny v lednu – březnu 2019

Martin na Facebooku

    AX Social Stream: There is no feed data to display!