Vyberte stránku

Válka o parkovací místa

03. 11. 2019 | Bezpečnost a pořádek, Blog

Kdy zažívají čeští řidiči nejnepříjemnější chvíle za volantem? S největší pravděpodobností při průjezdu dálnicí D1 a při pokusu o zaparkování v Praze.

V minulém roce bylo v ČR registrováno 5.600.000 aut. V přepočtu na počet obyvatel jich zdaleka nejvíc jezdí v Praze (1.100.000). Zvenčí sem navíc denně dojíždí dalších 500.000 vozidel (dopravní obsluha i nerezidenti, kteří tu pracují). V Praze zuří každodenní válka o volná parkovací místa.

Záchytná parkoviště pomohou jednotlivcům, je jich ale málo

Aby Dopravní podnik trochu odlehčil výše popsané zátěži, vznikla hlídaná záchytná parkoviště P+R (park+ride, „zaparkuj a jeď“), umístěná většinou pár stovek metrů od stanic metra. Za 20 Kč tu lze svého čtyřkolého společníka odložit na celý den a pokračovat rychlodopravou.

V roce 1997 bylo v Praze takových parkovacích míst 525, v roce 2000 už 1202, v roce 2016 přes 3000.

Proč je záchytných parkovišť tak málo? Problémem je nedostatek vhodných parkovacích ploch a co se týká Prahy 9, než nedostatek je přímo alarmující.

Praha 9 se svého „Péeerka“ dočkala až v roce 2008. Je v Letňanech a má kapacitu 633 míst. Zdá se ale, že to pořád nestačí.

Modrá je dobrá?

Centrum města je neprodyšně obehnáno modrými zónami, které se postupně šíří i do vnějších pražských obvodů. V letech 2020 – 2011 proniknou pravděpodobně i do oblasti Vysočan a Letňan a vytlačí tak všechny, kdo tam na cestě do centra nebo za prací „odkládali“ auta, o něco dál… pravděpodobně na Prosek.

Mohlo by se zdát, že modré zóny řeší situaci alespoň pro rezidenty, není to ale tak jednoduché: vydaných parkovacích povolení je víc než parkovacích míst. A k tomu ještě může za poplatek v modré zóně parkovat i nerezident (byť kontroly správné úhrady za takové parkování jsou velmi časté a pokuty velmi vysoké). Zkrátka: kdyby všichni Pražané a majitelé povolenek chtěli zaparkovat najednou, tak se prostě nevejdou.

Prosecká parkovací specialita

Počet obyvatel Prahy 9 byl podle sčítání v roce 2017 rovných 58 050, a úměrně tomu se zvýšil i počet aut. V době výstavby proseckých sídlišť se počítalo s 1 automobilem na 4 bytové jednotky, zatímco dnes nejsou výjimkou 2 automobily na 1 bytovou jednotku. Je to příjemným důkazem toho, že se máme líp. Ale jak zaparkovat 8 existujících aut na jedno plánované parkovací místo?

Představte si, že je pondělní ráno. Nechce se vám vstávat, ale musíte. Budík zafunguje až napotřetí. Rychle do sebe hodíte kafe, snídani a za dvacet minut vybíháte z domu, abyste to stihli včas do práce. Jenže před domem vaše auto blokuje řada dalších vozů.

No nic. Natužíte svaly, odstrkáte hnědou Fabii a černý Citroen. Ostatně, neděláte to poprvé. Ostatní řidiči, stojící v podélné řadě před vámi, tentokrát naštěstí také dobře vědí, jaká jsou pravidla takzvané „prosecké strkačky“. U svých aut nechali zařazený neutrál a nezabrzdili ho. Ještě soucitně pokýváte hlavou sousedovi. Dneska má špatný den, stojí před ním Transit. Utřete pot z čela a můžete odjet do zaměstnání.

Pokud to někomu připadá jako příběh z nějaké rozvojové země, mýlí se. Ano, takhle se běžně „parkuje“ v Praze na proseckém sídlišti v roce 2019.

Auta pod zem

Radnici na Praze 9 se povedlo v relativně krátké době dokončit 378 parkovacích míst v parkovacím domě u prosecké Billy. Sloužit má rezidentům (měsíční nájem parkovacího místa je za pouhých 1500 Kč) a návštěvníkům centra. Obyvatelům Proseka a Střižkova dle mého soudu ale kýženou změnu nepřinesl. Umístění vhodné spíše pro Středočechy, aby v něm odložili auto a jeli do centra metrem, pro místní je od něj všude daleko.

A na další nadzemní parkovací domy už nějak není místo. Je načase udělat totéž, co dělají metropole po celém světě. Dostat auta pod zem.

Nejde o žádnou sci-fi technologii. Podobný automatický systém funguje řadu let v centru Prahy, Ostravy, příprava na realizaci probíhá také třeba v blízkém v Karlíně. Další výhodou je bezpečnost těchto parkovacích systémů – žádné dopravní nehody při parkování, žádní zloději, žádní vandalové.

Samozřejmostí je ochrana proti výpadkům proudu a oproti zastaralým parkovacím domům není potřeba svícení, chodníků, a ani zázemí pro řidiče nebo obsluhu, šetří se tak prostor i peníze za výstavbu a provoz.

Důvodem, proč je toto velmi účelné řešení přehlíženo, je dle mého názoru směsí lenosti, neznalosti, hlouposti a v neposlední řadě se to nehodí developerům napojeným na současné politiky, kteří už se těší na své zakázky.

V Česku má zastoupení hned nìkolik firem, které podzemní automatické parkovací systémy nabízejí a je tedy čeho vybírat. Chce to jen vůli a ochotu pracovat.

KDY se to změní?

Shrňme si to. Určitě to nebude hned, ale ANO, může být líp.

Dokud nebude dokončen vnitřní okruh Vysočanská radiála a její návaznost na Blanku, bude Praha 9 stále příliš zatěžována tranzitní dopravou, která má negativní vliv na průjezdnost městské části a sekundárně i na parkovací místa. Její dokončení je přes řadu slibů stále v nedohlednu.

Potřebujeme okamžitě začít řešit, kde a jak vybudovat podzemní parkovací domy. Protože nadzemní parkovací místa už není kam dát. A protože i kdyby bylo kam, nedává to smysl.

Potřebujeme intenzivně a systematicky komunikovat s policejními orgány, které jsou schopny rezidenty proti nerezidentům bránit.

A potřebujeme důsledně komunikovat s pražským magistrátem, který jako jediný má zásadní vliv na to, co se v Praze z hlediska dopravní dostupnosti povolí a co nikoliv. Protože málokdo ví, jak malé mají Úřady městských částí v tomto ohledu pravomoci.

Martin na Facebooku